Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

čtvrtek 12. listopadu 2015

Knihy bez recenze: Luciferův efekt: Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí

Co způsobuje, že se někteří lidé chovají jako zlí a jiní jako dobří? Že se z někoho stane "padouch" nebo tyran a z někoho jiného hrdina? Jsou to jenom osobní psychologické vlastnosti? Sociální psycholog, autor Stanfordského experimentu Philip Zimbardo říká, že to tak není: důležitou roli podle něj hrají situační a sociální faktory. V knize Liciferův efekt Zimbardo zkoumá, jak vzniká dobro a zlo, jaké předpoklady pro takové jednání nastávají a také přináší konkrétní praktické rady, jak se chovat, abychom neskončili jako padouši.



 Pro profesora Zimbarda se hodně věcí v jeho kariéře odvíjelo od jeho Stanfordského vězeňského experimentu - a tento experiment je také v knize podprobně popsán a analyzován, aby se od něj Zimbardo odpíchnul k více teoretickým úvahám. V čem experiment spočíval? Skupina mladých mužů byla náhodně rozdělena na dozorce a vězně ve "standfordském vězení", tedy simulovaném prostředí ve sklepení univerzity. Mladí muži se velmi brzy začali chovat podle svých rolí: dozorci začali být agresivní a ponižovali vězně, kteří se ale proti experimentu nevzbouřili a chovali se opravdu jako vězni. Aby toho nebylo málo, do situace se vžili i lidé z okolí - vězeňský kněz, který přišel na návštěvu, rodiče "vězňů", právník - hlavně sám profesor Zimbardo, jako "ředitel věznice". Kvůli tomu nedokázal odhadnout závažnost situace a experiment ukončil až po rozhovoru se svou přítelkyní-psycholožkou, která jako nezainteresovaná osoba viděla situaci realisticky.
Co tedy způsobilo, že se Stanfordský experiment vymknul kontrole, když všichni jeho účastníci byli stejní (všichni chtěli být vězni) a naprosto průměrní lidé, bez deviací? Tyto otázky podle všeho Zimbarda přivedly ke studiu podobných, tentokrát reálných případů: mučení v amerických věznicích, jako je Abú Ghrajb. Zároveň se dívá i na případy genocidy a připomíná další experimenty zkoumající moc situačních faktorů.

 Trailer k dokumentu o Stanfordském experimentu...


... a trailer k novému hranému filmu The Stanford Prison Experiment 



Hlavní poselství knihy by se dalo shrnout následovně: Lidé nejsou jenom špatní nebo jenom zlí. Každý z nám má potenciál chovat se oběma způsoby a do značné míry záleží na tom, do jakého prostředí se dostane, jakým situacím bude muset čelit a jak moc si bude vědom důsledků svého chování. Ovšem pozor, situační tlaky podle Zimbarda nejsou omluvou pro naše selhání (a Zimbardo sice působil jako psychologický konzultant obviněných vojáků z Abú Grajb, ale nijak nepopírá jejich vinu - jen tvrdí, že je potřeba brát v úvahy "vinu systému" a vlivy prostředí, neoznačovat vojáky prostě jako "shnilá jablka" ve zdravé americké armádě.)

Čím víc si budeme vědomi nebezpečí vyplývajících z některých situací, tím víc můžeme být připraveni jim čelit - proto je jedním z cílů této knihy odhalování a vysvětlování procesů, jako je dehumanizace, deindividualizace, síla hraní rolí, nátlak skupinové normy nebo autority. Pokud člověk rozumí tomu, co se odehrává - ví, že schovávání se za jinou autoritu a pocit anonymity spíš povedou k agresivitě a morálním selháním, že nálepkování lidí jako jednu homogenní skupinu může vést k popření jejich lidskosti - tak tedy pokud člověk tyto věci ví a přemýšlí o nich, může se jim (snad) vyhnout. 

Velkým kladem knihy je, že je zpracovaná dost komplexně - je tu zmíněno sousta sociálně psychologických experimentů, případ Standfordského experimentu a zneužívání v Abú Ghrajb jsou popsány velmi podrobně. Sice jsem knihu nečetla jako román a některé kapitoly jsem přeskakovala (zajímaly mě spíš souhrny a závěry vyvozené z případů), ale je tu možné najít velké množství infromací z nejrůznějších úhlů pohledu. 
Další výhodou je poznámkový aparát - který je nejen v knize, ale také na webu www.lucifereffect.com. Najdete tam spoustu fotek, videí, podrobností o experimentech a další. Propojení knihy s obsahem webových stránek je chytré: je fajn vidět, že někdo konečně začíná využívat potenciál z "obou světů". 

A třetí zajímavý aspekt nakonec: Zimbardo rozhodně není teoretik a - možná díky své osobní zkušenosti ze Standfordského experimentu - dává konkrétní, praktické rady, jak "být hrdinou", tedy nepodléhat situačním tlakům a zachovávat si své morální zásady. Kapitola o hrdinství uzavírá celou knihu a vyvažuje téma trochou optimismu. Což je po dost tísnivých 500 stránkách opravdu potřeba.

Komu je kniha určená: Zájemcům o psychologii, sociální psychologii, případně sociologii. Všem, koho zajímá, co určuje (nebo ovlivňuje) lidské jednání, a kdo se nespokojí s jednoduchými vysvětlení "dobra" a "zla". 

Podobné články:

Eichmann a banalita zla podle Hannah Arendt
Totalitarismus a Modernita a holocaust


 



4 komentáře:

  1. Hodně zajímavé téma. Přiznávám, že jsem stále přesvědčena, že je-li člověk stržen davem nebo velmi silnou osobností, není v jeho silách chovat dle svých zásad, přesvědčení a výchovy a proto by to mělo být považováno za polehčující okolnost. Myslím si, že jen velmi silná osobnost či člověk velmi morální je schopen si ve vypjaté situaci uvědomit, že musí být sám sebou a nesmí se nechat strhnout či přesvědčit k nepravostem. Je dobré být na něco takového připraven, ale nevím, zda to povědomí bude stačit.
    Měla bych konečně začít číst literaturu faktu a začít si po letech konečně zase rozšiřovat obzory. Toto jsou témata, která mě zajímají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud začneš číst literaturu faktu, tak tímhle rozhodně doporučuju začít!
      Je otázka, jestli by vědomí si nebezpečí stačilo. Myslím si, že tady už opravdu nastupuje čistá psychologie - jak moc jsme spíš konformní, jaké máme osobnostní vlastnosti.

      Vymazat
  2. ku knihe som sa po česky nedostala, mám ju v čítačke po anglicky na mňa tam čaká :) zimbarda mám zo školy naštudovaného od predu od zadu, stanfordský experiment bol celkom masaker a kniha o tom musí byť o to silnejšia :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta kniha je rozhodně zajímavá i tím, že tam není jenom Stanfordský experiment, ale spousta dalších případů (Abú Grajb, ale i další - genocida ve Rwandě, Milgramovy experimenty...). Určitě stojí za to přečíst si o tom v plném kontextu.

      Vymazat