Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

neděle 30. srpna 2015

Za právo nedočíst knihu

V pondělí 31.8. je další Den nepřečtených knih, pořádaný knihkupectvím Martinus.cz jako připomínku, že bychom se mohli vrátit ke knihám, které jsme z nějakého důvodu odložili nepřečtené. Moc pěkná akce, fakt. Dneska bych tu ale chtěla rebelsky podporovat pravý opak: nedočítání knih, které nám za to nestojí.


čtvrtek 27. srpna 2015

The Seed Collectors: Zahradníci, tajemné rostiny a složité rodokmeny

Nejnovější knihu od Scarlett Thomas, The Seed Collectors, jsem si vítězoslavně přivezla z výletu do Londýna. Měla jsem velká očekávání, která se taky naplnila: The Seed Collectors je kombinací rodinné ságy, filozofických úvah o osvícení, populárně-naučné biologické příručky a psychologického románu s mysteriozními prvky. Prostě moje oblíbená Scarlett Thomas ve své nejlepší formě.   



neděle 23. srpna 2015

Do tmy: Život a smrt mezi léčivými bylinami

Zdá se, že se nová kniha Anny Bolavé Do tmy se stala hitem poslední doby: na knižních blozích se to jenom hemží pochvalnými recenzemi. Pravda, prostředí příběhu - odehrávajícího se mezi léčivými bylinami - je hodně zajímavé a styl připomínající proud vědomí je v téhle knížce naprosto dokonale propracovaný. Přesto jsem se musela nutit, abych ji vzala do ruky, a celou dobu jsem váhala, co si o tom všem vlastně myslím.


neděle 16. srpna 2015

Stáhněte si Fulghuma a objevte krásu tanga

Některé knihy přelétnete a druhý den už nevíte, co v nich bylo. Jiné zanechávají hlubokou stopu. Knihy Roberta Fulghuma řadím do druhé kategorie: nejen že vždycky neskutečně potěší, ale taky mě znovu přitáhly k tancování. Právě jeho dvě "taneční" knížky si teď můžete na Fughumově webu stáhnout v anglickém originále. 


středa 12. srpna 2015

Psaní a život v Literárním spolku Laury Sněžné

Knihu Literární spolek Laury Sněžné od finského autora Pasi Ilmari Jääskeläinena jsem si odnesla z letošního pražského Světu knihy - koupila jsem si ji spíš náhodou. A byla to šťastná náhoda, protože se z ní vyklubal můj nejlepší knižní zážitek za velmi, velmi dlouhou dobu.





pátek 7. srpna 2015

Jak jsem u Paper Towns zjistila, že už jsem asi moc stará

Někdy k nám příběhy přijdou přesně v ten správný čas - a když se k nim po pár letech vrátíme, dojde nám, že už to prostě není ono. Sice si pamatujeme, že pro nás téma bývalo důležité, ale dneska už přemýšlíme trochu o jiných věcech a díváme se na to s odstupem. Přesně tenhle pocit jsem měla v kině na Paper Towns (Papírová města), filmu podle předlohy mého oblíbeného Johna Greena. Greenovy knihy mě sice pořád baví a vždycky si v nich něco najdu: filmové zpracování Papírových měst na mě ale moc nefungovalo.


čtvrtek 6. srpna 2015

"Kolik knih si můžu vzít?" anebo Balení na cesty

Jedu na dva týdny pryč. Jako úplně mimo město. No fakt. Do mých oblíbebých Jeseníků, chodit tam po horách a odpočinout si od městského života. Nebude to teda úplně mimo civilizace - wifi bude v ubytování s velkou pravděpodobností fungovat, stejně jako telefonní signál, takže to nevypadá, že bych zmizela beze stopy kdesi v divočině. Na řadu ovšem přišel největší problém podobných cest - kolik knih si mám vzít.

úterý 4. srpna 2015

Jak BBC vidí Tři mušketýry

Pro filmy a seriály na motivy Třech mušketýrů (kteří vlastně byli čtyři, že) jsem mívala celkem slabost. Je v tom dobrodružství, zábava, trochu romantiky - a člověk tak nějak tuší, že to dopadne dobře. Takže jsem věrně zhlédla většinu filmových adaptací, včetně toho hrozného propadákového blockbusteru z roku 2011 a hororové verze z rou 2005, ze které jsem pak dost dlouho měla noční můry. Takže jsem zkusila i seriál BBC, jehož druhá řada aktuálně běží na Primě. Tihle Tři mušketýři opravdu jsou jiní: původní Dumasův příběh je tu dost změněn (snad ještě víc než v té úděsné hororové verzi) a výsledek je spíš ukázkou toho, jaké problémy si scénáristi z 21. století představují, že by lidé v 17. století tak mohli mít.