Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

čtvrtek 21. ledna 2016

Malý princ: Filmová pohádka pro dospělé (která je natočená pro děti)

Malý princ: nestárnoucí filozofická pohádka, která svojí hloubkou není pro děti. A jakkoliv na jeho motivy můžete natočit film s nálepkou "dětský" a opatřit ho spoustou scén ze současnosti, které explicitně vysvětlují poselství této knížky, pořád to tak úplně příběh pro děti není: nebo rozhodně není jenom pro ně. Malý princ režiséra Marka Osbourna nicméně poměrně dobře vystihnul atmosféru knihy a hlavně přinesl vizuálně nádhernou podívanou.




Příběh o Letci, který se ztratil v poušti a potkal tam dítě, malého prince, snad všichni znají, takže není potřeba ho rozebírat. Vlastně pro zhlédnutí tohoto filmu se znalost původní zápletky tak nějak předpokládá: připadalo mi, že některé epizody jsou jen naznačené, bez výkladu a kontextu, a asi bych byla trochu ztracená, kdybych knihu (přibližně osmkrát) nečetla. Tento příběh ale rámuje současnost, a to život holčičky, která má až příliš ambiciózní matku a velmi strukturovaný život. Holčička se připravuje na prestižní školu, od rána do večera se učí a obecně se nechová jako dítě. Jenže v sousedství stojí dům, který vypadá tak trochu jako starý hrad, a v něm žije podivný stařík: na zahraně má staré letadlo, všude hejna holubů a na střeše pozoruje hvězdy. Vypadá to, že by se chtěl s holčičkou spřátelit - a povědět jí o svých dobrodružstvích s letadlem a o tom, jak kdysi v poušti potkal malého prince...




Na Malého prince jsem se chystala dlouho - a doufala jsem, že ho uvidím ve francouzštině. Jelikož je to ale "pohádka" a děti by na titulky nešly, viděla jsem dabovanou verzi: a musím uznat, že český dabing je udělaný dobře. Pořád si plánuji pustit i francouzskou verzi, ale český dabing v tomto případě beru na milost.
Co je na filmu opravdu povedené, je vizuální stránka. Holčička, Letec a vůbec celý "náš svět" je udělaný konvenční animací, včetně obrovských očí dětí a přehnaných křivek ženských postav, ale působí dobře a živě (včetně detailů, jako jsou mírně křivé zuby holčičky nebo způsob, jakým s sebou holčička pořád tahá látkovou lišku). Ta pravá nádhera ovšem přichází se scénami z původního příběhu, v nichž jsou postavy věrné původním Exupérovým ilustracím: jsou to však loutky a pohybují se ve fantastickém, přiznaně umělém (a tím pohádkovém) světě, kde hvězdy visí z nebe na provázcích a listy papíru imitují duny v poušti. Je to kouzelné, působivé, správně exupérovsky nadsazené. 



 Ohledně příběhu už mám rozporuplnější pocity. Na jednu stranu jsem ráda, že jenom nepřehrávali původní příběh. Většinu času se mi líbila i nadsázka - lidé žijící absurdně stádním životem, pro které čísla a peníze jsou hlavní, upjatá matka s jejími věčnými striktními plány, pohádkový dům Letce plný hraček, knih a zbytečností. Zhruba v druhé půlce jsem ale měla pocit, že příběh tuto tenkou linii přijatelné absurdity překročil, a nestačila jsem zírat, co se tam děje. Nechci tu spoilerovat, protože většina děje není v traileru: řekněme ale, že se pokusili spojit "skutečný svět" s postavami z planet, kolem kterých malý princ prolétá na cestě k zemi, a že to tak úplně nefunguje. Myslím ale, že je to úlitba právě dětským divákům, kteří dnes pořádnou (a trochu akční) podívanou očekávají.

Celkový dojem je však příjemný, a tak jsem tvůrcům všechno odpustila. Je vidět, že lidé, kteří film točili, mají tuhle "pohádku" rádi. Vlastně si myslím, že se ji možná pokusili tímto snímkem dětem přiblížit, vysvětlit ji. Podle mě to není reálné, ale myslím, že děti si z ní vezmou zase neco jiného. Každopádně musím přiznat, že jsem tak půlku filmu probrečela, a to nemám pocit, že byl moc "emocionálně vyděračský", tedy že by prvoplánovitě hrál na city. V tomto ohledu zůstával věrný knize nebo jejím myšlenkám. (A já nakonec brečela i u knihy - vždycky v té části, kdy malý princ "odchází domů".)

Ještě poslendí věc tu musím vyzdvihnout, abych byla poctivá: nádhernou hudbu Hanse Zimmera a Richarda Harveyho. Letec si pouští francouzské šansony, Camille zpívá naoko dětské písničky o hledání svého já i melancholicky laděné texty o počítání rovnic. Soundtrack je krásný sám o sobě.


Shrnuto, podtrženo: podívejte se na film, pokud máte rádi knížku. Neměl by vás urazit: krásná grafika i hudba, ucházející příběh v nadsazeném stylu.
A k tomu roztomilá látková hračka lišky, kvůli které to celé stojí za to dvojnásob. 


6 komentářů:

  1. Budu se na to muset taky podívat, myslím si, že ta vizuální a hudební stránka předčí obsah, ale aspoň je pořád na co se koukat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Předčí, ale tak už to je... Některé příběhy prostě zůstanou jedinečné právě jenom v knižní podobě :)

      Vymazat
  2. To je krása! Vážně se ti podařilo mě úplně prvotřídním způsobem navnadit! Nenechám si to ujít :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výborně, podívej se na to! Jsem zvědavá, jak se ti to bude líbit (ještě když pro tebe knížka Malý princ není ničím zásadním...).

      Vymazat
  3. Ta druhá půlka mě také zklamala a upřímně řečeno bych se obešla bez 3D, ale jinak to bylo moc krásné. A dojemné - ke konci jsem uronila slzu :) Soundtrack jsem si pouštěla ještě pár dní poté. Líbily se mi ty dva různé druhy animace, které oddělovaly literární příběh a "realitu". Starý pán byl kouzelný, jeho mladistvý duch, ten pohádkový stromový dům, zahrada s vrakem letadla a gramofon pouštějící tu romantickou hudbu.... ach, krása nesmírná. Byla jsem tak ráda, že jsem film viděla. A jsem ráda, že se líbil i Tobě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také stále poslouchám soundtrack! Je to moc povedené :)

      Vymazat