Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

úterý 16. února 2016

Paolo Giordano o vojácích v pekle afghánské války

Italští vojáci na misi v Afghánistánu jsou hlavními postavami románu Tělo od Paola Giordano, známého díky knize Osamělost prvočísel. Je to pohled syrový, bez idealismu a patosu, plný jedinečných lidských příběhů.



V románu se třídají pohledy několika vojáků a tvoří jakéhosi kolektivního hrdinu, skládají dohromady obraz o hrůze, kterou procházejí. Je tu trochu apatický lékař Egitto, který utíká od rozepří v rodině. Mladý a svědomitý velitel René, který se snaží být čestný a hrdinný. Hrubián Cederna a nezkušený Ietri, kterého sem ze všeho nejvíc nalákali na představu svolných Američanek (jež tu samozřejmě nejsou). Zampierová, jediná výraznější ženská postava, kterou ostatní většinou berou jako kamaráda, ale někdy jí to taky dávají sežrat.

Knihy z válečného prostředí nevyhledávám a moje zkušenosti s nimi se v podstatě omezují na Sbohem, armádo. Na Tělo mě nalákala ve své recenzi Lostsoul2015; navíc jsem chtěla trošku poznat, o co v afghánské válce jde. To se mi tedy moc nepovedlo: v knize je válka líčená jako něco brutálního a nesmyslného a vojáci nějaké vyšší cíle ani neřeší: berou svoji misi spíš jako práci, prostě plní příkazy a zabývají se svými vlastními problémy, ne politickými rozpravami.
Všechny postavy jsou zajímavé a svébytné, i když některé jsem hodně neměla ráda. Nesnášela jsem Cedernu, macho primitiva, a štvalo mě, že se jím bezelstný Ietri nechává manipulovat a že k němu vzhlíží. Vytáčelo mě, že vojáci neustále šikanovali Mitrana a nikdo je nezastavil. Že se Egitto nedokáže postavit svým duchům a místo toho trčí v Afghánistánu. Moje zkušenosti s knihami ovšem říkají, že rozhořčení nad postavami jenom znamená, že jim jejich životy fakt věřím: takže jsem spokojená.

I styl mě vyprávění mě bavil: střídají se nejenom úhly pohledu a vypravěči, ale také formy. Většina je psaná ve třetí osobně, pak je tu ale část v emailech, přepis chatu nebo kapitola ve stylu proudu vědomí. Ve všech částech je vyprávění velmi upřímné, bez zakrývání často přízemních myšlenek a motivací vojáků.

Na začátku mě mátl název knihy, ale symbolika těla je tu na každém kroku: armáda jako jedna velká jednotka, jejíž části jsou rozdělné na specializované funkce a bez odporu poslouchají "hlavu", tělo jako zdroj potěšení i problémů, zdravé tělo jako nezbytnost pro přežití. I jednotlivé hlasy postav se slévají do přesně funkční strukutry a dávají jednolitý obraz.

Abych to shrnula: Tělo je fascinující sonda do života vojáků na zahraniční misi, ale také do psychiky lidí v extrémních situacích. Není tu žádný patos, žádná snaha ukázat vojáky jako hrdiny, spíš dominuje pocit nesmyslnosti a bezvýchodnosti. Román stojí za přečtení kvůli zajímavým postavám, ale taky umožňuje nahlédnout, jak to v armáda ve skutečnosti chodí.

Moje hodnocení:  





 

4 komentáře:

  1. Jsem moc ráda, že se Ti to tolik líbilo :) A moc pěkně jsi to napsala.
    Kdo ví, jak by se nám líbil román se stejným tématem, ale napsaný Američanem nebo Britem. To by bylo něco diametrálně odlišného :) U Američanů by byl všude přítomný ten jejich nabubřelý patos, Britové by se možná stylizovali do role ublížených hrdinů, ale Italové to moc neřešili - postrádala jsem disciplínu a nějaký řád, jejich přístup mi připadal spíše flegmatický. "No tak dobře, tak se tam válčí, ale my se tam jedeme zrekreovat, užít si se ženskými a pomasírovat si ego na slabších jedincích."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :)
      Z amerického pohledu bych to fakt nečetla, ten patos mi čím dál tím víc leze na nervy i u jiných témat a v případě vojenského tématu by to bylo ještě horší.

      Vymazat
  2. Díky za tip na zajímavou knížku. Příjemná změna po všech fiktivních a překombinovaných psychothrillerech a pozitivních a hladicích příbězích, které teď čtu :) Četla jsem už kdysi Četu psanců - také z mise v Afgnánistánu, tak to bude zajímavé srovnání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, kouzlo je v tom, dobře ty žánry nakombinovat :) Tahle kniha je rozhodně kvalitní, neměla by zklamat.

      Vymazat