Dobrodružné výpravy do světů knih, filmů a seriálů. Bezpečný návrat není zaručen.

pondělí 20. června 2016

Když ženy čtou (a začnou nezávisle přemýšlet)

Jak ženy v různých dobách četly, jaké to byly knihy a jaký k nim měly vztah? Jak se vyvíjely čtenářské nároky žen v souvislosti s jejich společenským postavením, jak četba formovala jejich myšlení a nároky na vlastní život? To všechno a navíc spoustu zajímavostí o slavných postavách moderní literární historie nabízí Stefan Bollmann v knize Ženy a knihy: Vášeň s následky.




Šestnáct kapitol o slavných nebo významných spisovatelkách, kritičkách, čtenářkách, vydavatelkách: aneb historie moderní četby v kostce. A to se zaměřením na četbu žen a četbu pro ženy: od doby, kdy čtenářky omdlévaly při básních Klopstocka a brečely u Goetheho Werthera, po Mary Shelley s jejím Frankesteinem a Jane Austen povyšující ženský román na kvalitní společenskou analýzu, až po fanfiction a 50 odstínů šedi
Paradoxně mi připadaly mnohem zajímavější kapitoly o neznámých ženách (jako byla matka Mary Shelley, první literární kritička Mary Wollstonecraft, nebo vydavatelky Joyceových románů), než "provařená" témata jako Jane Austen. Na druhou stranu jsem si velmi užila kapitolu o své oblíbené Virginii Woolf, takže rozumím, že "záchytné" body se slavnými ženami jsou prostě nutností.

Občas mě trochu vytáčel autorův zvyk dávat do přímé souslosti čtení žen s jejich společenskou emancipací, s osvobozením se od morálky, která na ně kladla větší nároky než na muže, a od závislosti na manželích. Připadá mi, že autor by byl schopný dát do kauzální souvislosti s ženským čtením i světovou válku, kdyby jenom trochu mohl. Zdůrazňuje, jak četba určitých knih ovlivnila myšlení žen, jejich emancipaci - ale připadá mi, že méně už je tu dodáváno "B", tedy že ono obecné uvolňování morálky a očekávání patřičného chování žen umožnilo vznik konkrétní literatury.

Ale dost metodologických pouček. Knihu jsem si totiž hodně užila - strávila jsem vždycky večer s jednou kapitolou, aby se mi v noci nezdálo o statistice, kterou jsem se učila na státnice. (V tomto ohledu to bylo velmi úspěšné.) Bollmann dokáže vznik a ohlas literárních děl prezentovat jako detektivku, fascinující sondu do tehdejší doby a do myslí lidí, jako napínavý příběh konkrétních lidských osudů.
Všechny nedostatky jsem Bollmannovi definitivně odpustila ve chvíli, kdy jsem došla ke kapitole o fanfiction. Hodně se mi líbí, že tenhle fenomén někdo bere vážně a zabývá se tím, co to vlastně znamená, jaké potřeby čtenářů/spisovatelů vyjadřuje. A souhlasím s Bollmannovým programem podporujícím "good bad books", tedy knihy, které literární kritika třeba nevychválí do nebe, ale pro nás jsou (emocionálně) důležité.

Ve zkratce: Pokud vás zajímá vývoj literatury z pohledu soukromých životů víc než z učebnic literární historie, je tahle kniha přesně to pravé. Dává literární historii živoucí podobu a navíc této literární větvi jasný "program", kterým je souvislost s ženským emancipačním hnutím. Zajímavé, zábavné a poučné.

Moje hodnocení:


10 komentářů:

  1. Jsem ráda, že ses zase pustila do psaní (a čtení), a hned takhle skvěle! Skvělá recenze, moc jsem se pobavila u zmínky o světové válce :D A abych nezapomněla, moc pěkná fotka ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Jsem ráda, že se ti recenze líbí... a že se snad jednou povedla i ta fotka :D Pracuju na tom :D

      Vymazat
  2. Tak to mě hódně zajímá. Hrozně díky za super tip, Leni.
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že Tě zaujala, rozhodně stojí za pozornost :)

      Vymazat
  3. Proč přečtení této úžasné knihy neustále odkládám???
    Pěkná recenze, která mě snad už konečně přiměje, abych se do ní začetla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi jako já odkládám milion jiných pravděpodobně úžasných...? :D
      Díky, myslím, že by se Ti měla líbit :)

      Vymazat
    2. Právě jsem učinila první krok - vytáhla jsem ji z knihovny :D

      Vymazat
    3. Blahopřeju k tomuto kroku :D

      Vymazat
  4. Jestli to je kniha, díky které se ti nezdálo o statistice, tak to rozhodně stálo za to! Ale líbí se mi, jakou stopu v tobě zanechalo "Korelace neznamená kauzalitu" :D Ale zpátky ke knize - už dlouho se na ni chystám, téma mě hodně zajímá a zpracování je prý velmi dobré. Takže díky za připomenutí! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je vidět, že jsme stejně postižené tou statistikou :D :D
      Díky, doufám, že se ti taky bude líbit!

      Vymazat